Studie dospěla k povzbudivému závěru pro všechny, kteří doufají v dlouhý život.
Podle nové studie bude současný rekord nejdelší délky života v příštích desetiletích pravděpodobně překonán. Maximální délka života člověka, pokud vůbec existuje, totiž ještě nebyla dosažena.
Ve většině zemí se průměrná délka života lidí díky lepší zdravotní péči, hygieně a výživě již desítky let zvyšuje. Maximální délka života člověka se však od roku 1997, kdy ve věku 122 let zemřela Francouzka Jeanne Calment (nar. 1875), nezměnila.
To vedlo ke spekulacím o tom, zda existuje horní hranice délky lidského života. Průměrná délka života by se mohla této horní hranici dále přibližovat, ale bez ohledu na to, jakého pokroku jako společnost dosáhneme, lidé tento věk prostě nepřekročí.
Biologie vs. statistika
Dosud se většina výzkumu maximální délky lidského života soustředila na biologii. Studie zveřejněná v březnu 2023 v odborném časopise PLOS One se tomuto tématu přiblížila z pohledu statistiky a dospěla k povzbudivému závěru pro všechny, kteří doufají v dlouhý život.
„Naše výsledky potvrzují dřívější práce, které naznačují, že pokud existuje horní hranice délky lidského života, ještě se k ní nepřibližujeme,“ píší autoři David McCarthy a Po-Lin Wang z University of Georgia a University of South Florida.
Pro svou studii autoři analyzovali údaje o úmrtnosti osob narozených ve stejném roce v USA a 18 dalších průmyslových zemích. Zjistili, že průměrný věk úmrtí v průběhu historie sice neustále stoupá, ale že existují i období, kdy maximální věk prudce stoupá – jev, který se označuje jako „posun úmrtnosti“.
To bylo zjištěno například u žen narozených v letech 1855 až 1875 a existují náznaky, že k tomu dochází i u skupin narozených v letech 1900 až 1950. Dosud žádný z těchto lidí nepřekonal rekord maximální délky života člověka, protože většina z nich je ještě příliš mladá.
Podle analýzy vědců se zdá, že v čele tohoto jevu stojí především jedna skupina. Model tedy naznačuje, že nejstarší japonská žena, narozená v roce 1940, má 50% šanci dožít se více než 130 let.
Dlouhověkost potřebuje podporu
Záleží také na tom, zda je model přesným popisem toho, jak se bude měnit morálka ve stáří, a zda bude existovat stabilní ekonomické, politické a ekologické prostředí, které bude i nadále podporovat extrémní dlouhověkost.
Myšlenka, že neexistuje maximální délka života člověka, je sice vzrušující – na jedné straně to znamená, že nesmrtelnost není teoreticky vyloučena –, ale také to znamená, že situace, se kterou se již nyní potýkáme, a to stárnutí světové populace, by mohla mít v budoucnu ještě mnohem větší dopad.
O to důležitější je proto již nyní přemýšlet o tom, jak zajistit péči o tuto rostoucí skupinu seniorů v jejich posledních letech života. Částí řešení by mohly být nositelná technická zařízení (wearables), pokročilé domácí roboty a autonomní dodávky potravin.
Reference
- McCarthy, D. & Wang, P. (2023). Mortality postponement and compression at older ages in human cohorts. PLOS ONE, 18(3), e0281752. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0281752
- Lu, J. K., Sijm, M., Janssens, G. E., Goh, J. & Maier, A. B. (2023). Remote monitoring technologies for measuring cardiovascular functions in community-dwelling adults: a systematic review. GeroScience. https://doi.org/10.1007/s11357-023-00815-4